Kotelny a kogenerační jednotky

KOTELNY ZEMNÍ PLYN popř. PB:
Realizace plynových kotelen je v současné době prováděna s možností využití stávajícího otopného systému s efektivním způsobem vytápění s požadavkem ekonomického provozu topného zdroje. Plynové kotelny jsou realizovány s výkonem do 50 kW nebo nad 50 kW. V každém případě je vybrán takový realizační projekt, aby investor dosáhl co nejnižší provozní náklady s možností komfortního způsobu řízení jenž je vytvořen spolupracující dodavatelskou firmou M.E.R. spol. s r.o. se sídlem v Havířově s využitím vlastní vyvinuté řídící jednotky nebo realizací řídícího systému dodávaného výrobci kotlů např. Buderus. Realizace plynových kotelen je s použitím buď nízkotlakých nebo středotlakých plynových hořáků. Realizace plynových kotelen je prováděna převážně z výrobků firem BUDERUS a BAXI.

Naše společnost netrvá na realizaci topného zdroje pouze výrobky těchto výrobců, ale nabízí možnost výběru přímo investorem. Pokud v blízkosti není možný zdroj zemního plynu je možnost realizovat kotelnu na PB nebo navrhnout kotelnu spalující LTO (nabídneme bezplatné vypracování finanční analýzy pro srovnání nákladů a to jak nákladů provozních, tak nákladů spojených s realizací topného zdroje).

KOTELNY LTO:
Jejich realizace je totožná jako kotelny plynové, pouze se liší vybavením zdroje tepla a to osazením hořáku spalujícího LTO. Dále je potřeba realizovat uložiště LTO, které je možno realizovat několika způsoby. Jako zdroj tepla nabízíme kotle firmy FERRO WARMETECHNIK popř. firmy BUDERUS.

KOGENERAČNÍ JEDNOTKY:
Kogenerační jednotka“ je v tuzemsku ustálený název pro zařízení menšího a středního rozsahu pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (CHP-Combined Heat and Power). Jedná se u nás o známější výraz pro podobné výrobny elektro energie a tepla, které nazýváme jako „teplárny“. Podstata úspornosti kombinované výroby tepla a elektřiny oproti jejich oddělené výrobě spočívá v tom, že teplo, které se při samotné výrobě pouští do ovzduší jako odpadní, se při kombinované výrobě využívá, což vede ke snížení spotřeby primárních energetických surovin. Z hlediska provozovatele kogenerační jednotky spočívá ekonomický přínos v tom, že vyrábí potřebné teplo místo v klasickém teplovodním kotli v kogenerační jednotce, při o něco vyšší spotřebě paliva, a mimo jmenované teplo je vyráběna navíc i elektrická energie většinou pro vlastní spotřebu.

Kogenerační jednotky jsou nyní i nasazovány do větších rodinných domů pro potřebu vlastní nebo s cílem prodeje elektrické energie. Nejoptimálnější nasazení kogenerační jednotky, její velikost, druhu se řeší individuelně na základě ekonomické studie, kterou provádí naše společnost bezplatně s možností zpracování, jako dalšího stupně, ekonomického auditu autorizovanou osobou. Z toho auditu je možno přesně určit ekonomické úspory navrhovaného řešení uvedeného ve studii s přesným upřesněním ekonomiky uvedené ve studii. Tyto data jsou zpracovány na základě podkladů dodaných investorem. Čím přesnější jsou tyto podklady, tím solidnější je vypracován ekonomický audit.

Výše vytvořeného zisku z provozu kogenerační jednotky závisí na větším množství provozních podmínek, např. využití odpadního tepla, potřeby elektrické energie, denní doba využití.

Pro bližší představu návratnosti kogeneračních jednotek uvádíme dva příklady:

1. Nasazení v areálu TALPA RPF spol s.r.o. ,jedna jednotka, kdy návratnost investice je 20 měsíců. Zisk s provozování jednotky je 15.500,-Kč měsíčně.
2. Nasazení jednotky v RD je zisk z provozování jednotky 30.000,-Kč za jeden rok a topení RD je prováděno odpadním teplem.

Optimálně navržené jednotky dokážou investorovi přinést zisk od jednoho do desítek miliónů korun dle druhu a způsobu používání jednotky.

Výhody řešení :

• vysoká účinnost (výroba elektřiny a tepla současně)
• využití vyrobené el. energie pro spotřebu areálu
• odstranění špiček ve spotřebě el. energie
• zbytkové teplo využíváno na topení,ohřev TUV