Solární systémy přeměňují sluneční záření na tepelnou energii, která se následně využívá pro ohřev teplé užitkové vody, ohřev vody v bazénu nebo případně k přitápění domu. Solární systémy patří mezi obnovitelné zdroje energie, a proto se v současné době stávají čím dál více populárnějšími a vyhledávanějšími zdroji.
Nejjednodušším způsobem, jak využít slunečního záření pro výrobu energie, je postavit do cesty slunečních paprsků plochý solární kolektor. Na absorpční ploše kolektoru se přemění sluneční záření v teplo, které je odvedeno pomocí čerpadla k dalšímu využití (ohřev TUV, přitápění i ohřev vody v bazénu).
Sluneční kolektor pracuje na principu skleníkového efektu. Teplo se zachytává pod skleněným (nebo jiným průsvitným) krytem v absorbéru, který se ohřívá a odevzdává teplo teplonosnému médiu. Tmavá barva absorbéru odráží asi 10% dopadajícího slunečního záření. Některé kolektory bývají pokryty tzv. selektivním nátěrem, který zvyšuje absorbci tepla v kolektoru (snižuje úniky) a také je trvanlivější než běžná černá barva.
Sluneční kolektor je ale pouze jednou z dílčích částí, která tvoří komplexní řešení vytápění pomocí sluneční energie. Nazývají se solární systémy.
Solární systém tvoří kromě slunečního kolektoru také uzavřený solární okruh, solární bojler s elektrickou spirálou určenou k dohřívání užitkové vody v době, kdy sluneční svit je omezen (bivalentní bojler), eventuálně bojler s další možností propojení – např. na plynový kotel nebo kotel na pevná paliva (trivalentní bojler).
Při návrhu vytápění pomocí solárního systému si musíme položit několik otázek: